Důležitost uznání existence vnitřního dítěte

Abyste mohli úspěšně započít cestu léčení svého vnitřního světa, je potřeba nejdříve uznat, že ve vás existuje část, pod-osobnost, která je vaše malé já.

Možná vám přijde uznat existenci svého vnitřního dítěte trochu zbytečné, už jste komunikovali se svým vnitřním dítětem nebo mu třeba napsali dopis. Nicméně je dobré si položit otázku, jak se ve vztahu ke svému vnitřnímu dítěti cítíte? Opravdu věříte v jeho existenci? V tomto článku vás utvrdím v tom, že vnitřní dítě je opravdové a nejedná se o nějaký ezo neuchopitelný koncept.

Jak tedy v nás existuje vnitřní dítě?

Koncept vnitřního dítěte je uznávaným terapeutickým prostředkem. Je rozvinut ve spoustě přístupů, ve vývojové psychologii, teorii citové vazby a dalších. Vnitřní dítě je součástí podvědomí, která absorbovala informace z prostředí dlouho před tím, než byla schopna plně zpracovat, co se děje (mentálně i emocionálně). Obsahuje emoce, vzpomínky a přesvědčení z minulosti, stejně jako naděje a sny do budoucna. Tato přesvědčení stále ovlivňují náš život.

Je to část naší osobnosti, která byla formována v raném dětství. 90% z celkového vývoje mozku se odehraje v prvních 5 letech života. Wow, to je síla, viďte? 90% formování mozku je hotové do 5 let člověka. Je tedy jasné, že nás první roky života musí ovlivňovat v dospělém životě.

Vnitřní dítě v sobě nese emoční otisky v několika podobách. Je nositelem našeho sebevědomí, sebehodnoty a důvěry v sebe a v ostatní.

Pakliže je naše vnitřní dítě zdravé, jsme schopni pracovat se svými emocemi, budujeme v životě kvalitní vztahy a umíme se správně rozhodovat. Pokud jsou v našem životě opakující se vzorce, které nám neslouží, je to právě vnitřní dítě, na které bychom se měli obrátit.

Pakliže opravdu uznáme existenci vnitřního dítěte a začneme pracovat na jeho uzdravování, je možné, že se začnou vynořovat všelijaké vzpomínky z dětství. Je možné, že uvidíme, že potřeby našeho vnitřního dítěte nebyly naplňovány. Proto jsme teď tady a máme možnost to udělat teď. Důležité je si uvědomit, že neexistuje nic jako dokonalý rodič. Naši rodiče nebyli dokonalí a my taky nejsme. Odpustit sobě i druhým může být silně léčivou zkušeností.

Shrnuto aneb co teď podniknout s tím svým dítětem, ehm, tím vnitřním 🙂

Je načase uznat, že v sobě neseme část, která se nazývá vnitřní dítě. Tahle část může být zraněná a stále toužit po potřebách, které jí v dětství nebyly naplněny. Vlivem negativních či traumatických zkušeností z raného dětství můžou skrze vnitřní dítě stále prosakovat do našich životů nežádoucí vzorce myšlení a chování. Teď je však potřeba vzít za své vnitřní dítě plnou zodpovědnost. Postarat se o něj.

Postupnou prací na uzdravování této části nás samotných můžeme dojít k harmoničtějšímu životu, většímu napojení se na svou autenticitu a tím pádem dělání správných rozhodnutí.

Začít můžete tím, že svému vnitřnímu dítěti napíšete dopis. Upřímný dopis o tom, jak se cítíte ve vztahu k němu, dejte mu pozornost a lásku. Dopřejte pocitům průchod a pište ze srdce.

Verča

P.S Takový malý tip. Najděte si fotku z vašeho dětství a někam si ji vystavte. Pokud máte rámečky s fotkami svých dětí, udělejte jeden i pro své malé já. Budete se tak mít více na očích a vzpomenete si, že je fajn této malinké holčičce dát také pozornost.